Již v roce 1990 byl obnoven „Komitét pro udržování památek z války roku 1866“, jako přímý nástupce mnoha spolků, zaměřených na péči o válečné památky z války r. 1866. Jeho členové samozřejmě věděli o snaze svých předchůdců o vybudování pomníku střezetické srážky. Avšak soustavné úsilí o jeho stavbu lze datovat od zasedání předsednictva Komitétu 1866 dne 6. září 2008, intenzivnější práce pak od jara následujícího roku. Vedle archivního bádání zaměřeného na dějiny plánování stavby pomníku to byl především výběr autora tohoto díla, jímž se nakonec stal akademický sochař Petr Novák z Josefova. Právě s ním pak členové předsednictva Komitétu 1866 na konci roku 2009 a na počátku roku 2010 intenzivně diskutovali o konečné podobě pomníku.
Komitét 1866 chce tedy využít jezdecké srážky u Střezetic, v níž se vedle vojáků angažovali a trpěli ve velkém množství také koně, k vytvoření unikátního pomníku zvláštního vztahu člověka a koně na bitevním poli. Objekt chceme postavit na původním místě, které bylo zamýšleno našimi předchůdci – zmíněný pozemek již vlastníme. Pomník by byl prioritně věnován jezdcům i jejich věrným koním, kteří se ze střezetické pláně už nikdy nevrátili, ale potažmo nadčasově všem jezdcům a koním, jimž přinesly války mnoha minulých staletí smrt. Chtěli bychom dosáhnout toho, aby divák, shlédnuvší toto dílo, pocítil lítost nejen nad vojáky, ale především nad nevinně trpícími a zároveň nezměrně oddanými zvířaty, která často, ač sama zraněna, se snažila pomoci svému pánovi. Lidé obyčejně chápou význam válečného pomníku jako připomínku padlých vojáků, jejichž osudům svým způsobem rozumí a dokážou se alespoň relativně vcítit do pocitů jejich pozůstalých. Co se však týče koní, lidé se je v souvislosti s válkou naučili vnímat jako dopravní a bitevní prostředek, který svého pána donesl na bitevní pole, kde byl jeho pán zabit nebo přežil – podle toho, jaké měl štěstí – a kůň se „spokojeně vrátil“ do své stáje a žil si bezstarostně dál. To je ona zkratkovitost v pohledu na koně ve válce, kterou tento námi připravovaný pomník musí rozmetat a donutit člověka, aby si uvědomil, že koně trpěli stejně jako lidé, přičemž byli nevinní a byť se jednalo „pouze“ o zvířata, také ona měla právo na svůj život.
